Historie a místopis

Podzimní pohled od Zeleného plesa

Podzimní pohled od Zeleného plesa

Dolina Bílé vody Kežmarský je tvořena komplexem dolin rozvetvujúcich se přibližně ve výšce 1400 m.n.m. na dolinu Zeleného plesa, která se dále větví na Velkou zmrzli dolinu, z rozsochou měděné kotliny a beran kotliny, Malou zmrzlo dolinu a Červenou údolíčko, na dolinu Bílých ples a Predné Meďodoly.

Dolina Bílé vody Kežmarský byla navštěvovaná od nepaměti. V dávné historii to byly zejména lovci, dřevorubci a pastýři. Později k nim přibyly hledači pokladů, zlata a ostatních rud zejména mědi a železa. A samozřejmě zbojníci a pašeráci využívající přechod na sever přes Kopské sedlo.

Názvosloví lokality je přímo ovlivněno její pastýřskou a havířské minulostí. Název Dolina Zeleného plesa se oficiálně poprvé písemně uveřejnil roku 1797.

První známou oficiální návštěvnicí byla Beáta Laska Kościelecką, která navštívila dolinu na Letnicích roku 1565. U vchodu do doliny od Bílé vody je prvním výraznějším bodem nad dolinou Velká Svišťovka 2037 m.n.m. zpřístupněna turistickým chodníkem přes Sedlo pod Svišťovkou 2023 m.n.m. vybudovaným již v roce 1930. Kdo byl prvním na jejím vrcholu není známo, ale první známý, kdo v jejím masivu zanechal své otisky byl evangelický farář Šimon Bilík (1613 - 1680) z Huncoviec, který byl v době protireformace zbavený majetků a vyhnán z obce. Tento se pět let 1672 -1677 ukrýval v údolí Zeleného plesa a v masivu Velké a Malé Svišťovka hloubil štoly, údajně hledajíc zlato, potají zásobován svým synem. Při současném chodníku se nacházejí tři zachovalé štoly, které už jen slabě rozeznat. nejhlubší, kterou vyhloubil prý měřila 11m.

V masívu Velká Svišťovka se odehrála i první zdokumentována tragédie, když se během bojů mezi Kežmarku a spiske Bělou o pastviny vybral 13.7.1701 člen Kežmarský vojenské jednotky sám na Velká Svišťovka během výstupu se zhroutil a zahynul.

Kežmarský štít

Kežmarský štít

Dominantou doliny je Malý Kežmarský štít 2514 m.n.m. Lze na něm jako první stál roku 1615 Simplicissimus se studenty Kežmarského lycea. První zaznamenaný výstup se uskutečnil 21.8.1889 přechodem z Vyšné Kežmarku štěrbiny uskutečnil Samuel Weber s druhy po kterém i štít roku 1890 volání, nakolik byl dosud nepojmenovanou částí Kežmarského štítu. Svůj současný názvů nese až od konce první světové války.

Jeho 900 m vysoká severní stěna je nejvyšší ve Vysokých Tatrách. První ní přestoupili 18.8.1912 tehdy vysokoškoláci Július Andrej Hefty s Gyula Komárnická. Dnes ní vede 109 horolezeckých tras.

Stěnu protíná výrazná římsa - Německý žebřík, který dostal své pojmenování podle přístupové cesty do práce německých horníků - zaměstnanců rodiny Fábryovcov, který lokalitu využívali v 18 století a pokoušeli se zde dolovat měď, respektive malachit v severních srázech Vidlového hřebenu až po Měděné lávky v měděné kotlině.

Lomnický štít 2632 m.n.m. od chaty se ukrývá za masivem Malého Kežmarského štítu avšak z chodníku do Červené dolinky při výletu na Jehněčí štít je dobře viditelný nad měděným kotlinou. Pravděpodobně první na něm trasou, kterou pěkně vidět stál David Fröhlich v červnu 1615.

Pyšný štít 2623 m.n.m. První známý výstup Edmund Téryho 8.8.1877 s M.Spitzkopfom.

Spišský štít 2481 m.n.m.

Baranie sedlo 2393 m.n.m, významný přechod od doliny Zeleného plesa do Malé Studené doliny - v zimních měsících oficiální skialpinistická trasa .

Baranie rohy 2526 m.n.m., první písemná zmínka o výstupu Stolarczyk v září 1847.

Černý štít a Jestřábí věž

Černý štít a Jestřábí věž

Černý štít 2429 m.n.m., původně nazývaný papyrus štít, první známí výstup se uskutečnil 24.7.1898 Antónia Englischová ze synem Karlem a horským vůdcem J.Hunsdorferom.

Kolový štít 2418 m.n.m., pravděpodobně první výstup se uskutečnil v červenci 1804 Stanisław Staszic ve směru od Javorové doliny sestupem do doliny Zeleného plesa. Jeho název je pravděpodobně odvozen buď od Kruhového tvaru plesa v Kolové údolí - Kolo, nebo od reliéfu jihozápadní stěny, jejíž tři pilíře tvořící stěnu připomínají tři zaostřené kůly .

Brati Pochylý - prvovýstup na Jastrabiu vežu

Pavel Pochylý a Ivan Chlumský – prvovýstup na Jastrabiu vežu

Jestřábí věž 2137m.n.m., je nejvýraznější dominantou doliny. Její původní název byl Královský nos, nebo i karbunkulového věž, podle přesvědčení hledačů pokladů, že na její nedobytném vrcholu se nachází drahokam karbunkl ke kterému se váže několik pověstí. První známí výstup 28.7.1891 uskutečnil Lajos Petrik z horskými vůdci Štefanem a Matějem Faithovcami. Nebyly pravděpodobně první na štítu nakolik už mladý hrabě Štefan Tököly z Kežmarku, jehož smrt zůstala neobjasněnou stejně jako J.A. Papyrus, který v této lokalitě 1771 skonal. Možná tam roku 1880 Stal Maciej Sieczka, avšak nikde svůj počin nezaznamenal písemně.

jehněčí štít 2229 m.n.m., první na něm stály pravděpodobně již pastýři nebo lovci kamzíků odkud i pravděpodobně pochází název, ale první písemnou zmínku vyhotovil až R: Townson 9.8.1793. Tento štít je dostupný turisticky, značeným chodníkem, vybudovaným v roce 1912 zajištěným řetězem pod kolovat průchodem 2092 m.n.m.

Kozí štít a řeřichový věže

Kozí štít a řeřichový věže

Kozí štít 2107m.n.m., pojmenování pravděpodobně stejně jako jeho soused dostal od lovců a pastevců žijících okolních dolinách. První známí výstup uskutečnil Samuel Weber 4.9.1895.

řeřichový věže jejich název je odvozen od hojného výskytu Žerušničníka priehľadnutého rostlinky fialové barvy vyskytující se na její úpatí.

Kopské sedlo 1780 m.n.m. přes který vede značený turistický chodník, bylo v historii využívány jako trasa zbojníků a pašeráků. Později ho využívali stejně jako okolní stráně Belanských Tater horníci hloubicí v jejich masívu štoly, hledajíc měď z čehož vyplývá i název obou dolin, které rozděluje - Přední a Zadné Meďodoly - v minulosti Koperšady.